24.05.2021

Těžba, konzum a elektroodpad jako hrozba 21.století # 1

Téměř polovinu obsahu běžného smartphonu tvoří kovy. Zbytek jsou plasty, keramika či jiné materiály. Zatímco počáteční poptávku 20. století po stále větších objemech různých materiálů bylo poměrně snadné uspokojovat, dnes se tento trend otáčí. Globalizace umožnila odhalovat obrovské ložiska materiálů v méně rozvinutých zemích, které navíc nabízejí i bonus ve formě levné pracovní síly. Objevování nových ložisek i těžba se však zpomalují, a tak cena při rostoucí poptávce nevyhnutelně stoupá.

Těžba vzácných surovin či dalších materiálů potřebných k výrobě zařízení, bez kterých si už život ani neumíme představit, tedy není bezedná. Podle studie univerzity v Yale v případě 62 různých prvků přítomných v moderních smartphonech se až 50 prvků dá nahradit jen s výrazně horšími vlastnostmi. Zbývajících 12 prvků nemá prakticky náhradu vůbec.

Boj o vzácné kovy opět vyhrává Čína

Výrobu smartphonů rozhodně nelze považovat za ekologickou. Samotná těžba materiálu potřebného pro jejich produkci vyžaduje množství vody, ale i toxických či dokonce radioaktivních látek. USA byly v produkci vzácných minerálů dlouhá léta soběstačné. Příkladem byla i klíčový důl Mountain Pass, vzdálený méně než hodinu jízdy od pozlacených kasin Las Vegas. Důl zahájil svou činnost v 50. letech těžbou Europa, používaného na výrobu červených barev v prvních televizorech. V této oblasti se podle mnoha odborníků nachází jeden z nejkvalitnějších materiálů na světě, s vysokým podílem přirozeně se vyskytujících vzácných surovin, ale současně s malým množstvím radioaktivních prvků. Ty mohou poškodit životní prostředí a tento druh těžby ohrozit. Dalším problémem je i fakt, že Mountain Pass nedokáže oddělit tyto vzácné suroviny od nežádoucích příměsí a všechny její finální výrobky jsou proto exportovány zpět do Číny na zpracování.

Vzácné kovy tedy nejsou až tak vzácné, protože se prakticky nevyskytují v ryzí formě. Většinou obsahují příměsi jiných minerálů, přičemž pro technologii jejich těžby ani chemickou úpravu ekologické hledisko rozhodně není typické. Zejména když jsou vázány v minerálech s radioaktivními prvky. Přesvědčit se o tom mohli i v tomto dole, v níž v roce 2002 došlo k havárii s velkým únikem radioaktivního thoria. Mountain Pass je prakticky jediný aktivní důl v USA, který poskytuje klíčové vzácné prvky pro výrobu high-tech produktů, jakými jsou mobilní telefony, elektromobily či dokonce větrné turbíny společnosti Tesla. V důlním areálu aktuálně pracuje asi dvě stě lidí. Provádějí těžbu a získané minerály zpracovávají do práškového koncentrátu. Celosvětově tak dodávají zhruba 10% objemu vzácných surovin, které jsou díky svým magnetickým a vodivým vlastnostem potřebné pro výrobu většiny elektronických zařízení. Průmyslu tedy opět dominuje Čína, známá svou levnou pracovní silou a laxním přístupem k environmentálním normám. A protože se svět stává stále více závislým od high-tech produktů, je možné očekávat další nárůst poptávky po těchto vzácných surovinách.

Nízká životnost, vysoká spotřeba

V roce 2019 se celosvětově prodalo téměř 1,5 miliardy kusů smartphonů. Uživatelé si je přitom ponechávali jen po dobu dvou let. S příchodem éry 5G sítí je navíc možné očekávat, že se tato doba ještě více zkrátí, protože starší modely nebudou s touto sítí kompatibilní. Co však bude s obrovským množstvím nepoužitelných telefonů? Z jednoho kusu rozebraného starého smartphonu bohužel nedokážeme udělat zcela nový kus..Mnohé modely se již totiž nespojují šrouby, ale lepidlem. To prakticky znemožňuje jednotlivé části hladce oddělit a získané komponenty znovu použít. Smartphony a tablety se tak v tomto směru stávají velkou výzvou, jejíž budoucí vývoj nikdo neumí s jistotou předpovědět. Částečným řešením by bylo vytvoření smartphonu s životností 4 až 5 let. Realita současnosti totiž naznačuje, že většina z nich vydrží v průměru jen 18 měsíců, ať už je důvodem technologická zastaralost nebo jejich nefunkčnost.

Když méně je podstatně více

Stále více firem se při návrhu, výrobě i samotném prodeji snaží brát ohled na životní prostředí. Ne vždy se však setká s pozitivním ohlasem. Příkladem je společnost Apple, která se zavázala, že její aktivity včetně dodavatelského řetězce budou mít do roku 2030 nulový dopad na klima. A tak musely jít pryč z balení nejnovějšího modelu iPhone "zbytečné" prvky.

Podle statistik je v současnosti v oběhu více než 700 milionů kabelových sluchátek a až 2 miliardy originálních nabíječek. Tím, že Apple k poslednímu modelu telefonu nepřibalil sluchátka a nabíječky, se při jeho produkci snížila emise karbonu až o 2 miliony tun. Toto číslo je pro lepší ilustraci ekvivalentem 450 tisíc aut, které by ročně zmizely z cest. Odstraněním sluchátek a nabíječky mohl Apple navíc zmenšit i balení, kterých se tak na přepravní paletu vešlo až o 70% více. Nikdo se však díky pověsti značky tázající si doplatky za všechny doplňky, nezamyslel nad ekologickým benefitem, který toto rozhodnutí přineslo.

Dostupnost stále propracovanějších modelů je lákadlem, kterému moderní člověk 21.století jen těžko odolá. Rozhodnutí o spotřebě je však v každém z nás. Přijde čas, kdy ani vlastnictví peněz nedovolí nakupovat vše, na co si pomyslíme. Jeden člověk nic nezmůže, ale změna myšlení nás všech povede ke skutečné změně. V pokračování blogu se dozvíte, k jaké.


https://www.mojandroid.sk/najvacsi-vyrobcovia-2019/

https://www.nsenergybusiness.com/projects/mountain-pass-rare-earth-mine/#

http://www.responsiblebusiness.org/code-of-conduct/

https://touchit.sk/smartfony-su-plne-vzacnych-kovov-kedy-sa-nam-minu/84511

1